O svoji touze
Trumpeta dlouze
Troubi.

Troubenim dava do sveta takovou vec.
Takovou vec, kterou nejdrive zakrouti nahoru,
Zakrouti nahoru, a potom zatroubi dolu.

Dolu a dolu a dolu a dolu a dolu.
Tak, jak se prochazi lanem obilnych stvolu.

O svoji touze
Trumpeta dlouze
Troubi a za ni jde pan.
O, zkrouceny pan.

Troubi si takovou vec,
Kterou nakonec zakrouti smerem k nam.
O, a klasy mu nakrmi plechovy chrtan.